Inhibitory SLGT2 (glifloziny) jsou novou třídou antidiabetických léků. Vzhledem ke svému mechanismu účinku jsou vhodné jako součást kombinované léčby u pacientů s diabetes mellitus 2. typu.
Vyznačují se dobrou účinností, nízkýmvýskytem nežádoucích účinků včetně rizika hypoglykemie a příznivým vlivem na krevní tlak a tělesnou hmotnost. Z dostupných dat vyplývá, že u pacientů s diabetem a plně funkčním myokardem se chovají glifloziny jako antidiabetika, u pacientů se sníženou kardiální rezervou, resp. po překonané kardiální příhodě, snižují riziko hospitalizace pro srdeční selhání a riziko smrti zejména spojené se srdečním selháním.
Dalším důležitým účinkem gliflozinů je zřejmě i snížení rychlosti poklesu glomerulární filtrace, což by znamenalo významný krok k prevenci, resp. léčbě kardiorenálního syndromu.