Článek navazuje na bohatou diskusi o smyslu celoživotního vzdělávání a učení, která je v politické, praktické i akademické sféře vedena v souvislosti s přístupy mezinárodních organizací (v tomto případě UNESCO). Článek je pokusem o re-konstrukci myšlenek myslitele, které lze využít jako významné zdroje inspirace v současné éře proměn a krizí globalizovaného světa. Autor článku se hlásí k ideové orientaci, která je dlouhodobě vlastní vzd ělávací politice UNESCO.
Nahlíží na ni z pozice, jež je významně inspirována Komenským. Tohoto myslitele představuje jednak jako silnou oporu pro potvrzení pozice UNESCO, jednak jako zdroj pro její částečné přehodnocení.
Způsobem práce použitým v článku je teoretický výzkum v kombinaci s kritickou analýzou politických dokumentů. V Komenského díle můžeme najít klíčové a nadčasové argumenty ve prospěch univerzálního přístupu ke vzdělávání v celé délce lidského života, stejně jako zdůvodnění, proč je vzdělávání předpokladem pro schopnost správného jednání a účinné nápravy existujících špatností.
Komenský vyzdvihuje správné myšlení a jednání, které je podmíněno moudrostí. Cestou k moudrosti je univerzální vzdělání.
Komenského verze univerzalismu pak nutně vede k ocenění takové podoby vzdělávání, která ve svých základních rysech koresponduje s ideálem Bildung. Na základě toho lze ukázat, že "univerzalismus" UNESCO není skutečným univerzalismem.
Nedoceňuje totiž plně vzdělávání jako zdroj vnitřní kultivace, která je jedním z předpokladů správného jednání.