Abstrakt
Soubor studií se zabývá českou literaturou 19. a počátku 20. století. Pokouší se obsáhnout, popsat a klasifikovat oblasti, které dosud zůstávaly stranou pozornosti literární vědy.
Jedná se např. o efemérní humoristické časopisy, kter é vycházely po roce 1848, o fantastickou tvorbu z přelomu 19. a 20. století nebo o beletristické reflexe první světové války. K tomuto typu textů patří i pokusy o systematické utřídění žánru obrozenské historické povídky nebo přírodní lyriky posledních desetiletí 19. století.
Větší výkladové možnosti se promítly do studií, které vycházejí z pouze komparace několika textů, ať už je spojuje blízkost tematická (např. téma snu v obrozenské próze, beletristický obraz událostí roku 1848), nebo žánrová (např. obrozenská epistolární satira, milostná epika 19. století). Zvláštní postavení zaujímá metodologicky zaměřená studie Tři romány, která se zabývá venkovskou prózou konce 19. století, a také následující stať Duch Havlíčkův a jiné problémy, charakterizující z textologické perspektivy literární pozůstalost a první edice děl Karla Havlíčka Borovského.
Tématem ústřední studie je místo Nerudova časopisu Obrazy života v literárních a národních polemikách na přelomu padesátých a šedesátých let 19. století. Ta se pokouší charakterizovat pohyb, který považujeme za klíčový pro celou českou kulturu 19. století a který sledujeme ve většině statí: proces postupné proměny romantické kultury v kulturu měšťanskou.
Stati jsou v knize rámcově uspořádány do tří tematických okruhů, které vymezují základní souřadnice postavení člověka ve světě (vztah ke společnosti, časová a prostorová lokalizace).