Abstrakt
Uzavření všech typů škol pro prezenční výuku ke dni 11. 3. 2020 na základě opatření vlády České republiky během pandemie covid-19 bylo krokem, který zcela jistě zasáhl nic nečekající učitele, žáky i rodiče. Tato situace si vyžádala hledání nových cest ve vzdělávání na dálku (někdy je využívaný také pojem distanční vzdělávání).
Zkušenost se vzděláváním na dálku byla pro řadu učitelů nová a vyžadovala rychlou změnu v organizačních formách výuky i výukových metodách a nutnost osvojení informačních technologií. Během krátké chvíle se internet začal plnit různými návody a tipy.
Učitelé v hojném množství sdíleli své dosavadní zkušenosti, které mnohdy vycházely z experimentů a střídání fází pokusu a omylu. A tak vznikla celá škála možností a forem, jak k výuce na dálku přistupovat.
Cílem příspěvku je představit výsledky sondy, která vznikla na základě rozhovorů s učiteli a dotazníkového šetření mezi žáky jedné konkrétní městské základní školy. Ve výsledkové části přináší přehled zvolených forem při vzdělávání na dálku a zpětnou vazbu žáků na práci jejich učitelů.
Výsledky dále srovnávají přístup e vzdělávání učitelů prvního a druhého stupně a ukazují možné využití vzdělávání na dálku v další praxi na základní škole.