Příspěvek je věnován procesu vyřizování žádostí o udělení svatebních konsensů židovskému obyvatelstvu po vydání familiantského zákona v roce 1726. Studie vychází z písemností těch úřadů, jejichž kompetence se vztahovala pouze na území Čech.
Na příkladu především těch písemností, které souvisely bezprostředně s procesem vyřizováním žádostí o udělení svatebního konsensu, od jejich podání až po vydání konečného stanoviska, je dokumentován celý proces uvádění zákona do praxe i praktický průběh schvalovacího řízení.