Jan z Rabštejna (+ kolem 1450), otec kancléře Prokopa (+ asi 1470), humanisty Jana (1437-1473) a dalších tří rabštejnských bratří, bývá v literatuře ztotožňován s Ješkem Rabštejnem, který vlastnil velký dům v Žatci a mezi roky 1402 a 1414 byl mnohokrát členem tamní městské rady. Cílem příspěvku je kritické prověření této opakovaně uváděné, ale nikdy nepotvrzené hypotézy.
Autor zasazuje zkoumanou otázku do širšího kontextu bádání o usazování šlechty v českých městech v pozdním středověku, sleduje genezi dosavadního výkladu a na základě rozboru relevantních pramenů dospívá k závěru, že šlechtic Jan z Rabštejna a žatecký měšťan Ješek Rabštejn byli s velkou pravděpodobností dvě různé osoby.