Abstrakt
V tomto příspěvku se zaměřujeme na souhru reciprocity a valence. V češtině lze -- s ohledem na reciprocitu -- vymezit tři skupiny sloves: inherentně reciproční slovesa, odvozená inherentně reciproční slovesa a slovesa, který rys vzájemnosti ve svém významu nenesou, ale reciprocitu umožňují.
Ukazujeme, že slovesa těchto tří skupin vyžadují jinou reprezentaci ve slovníku a v gramatice a že reflexivum se v jejich konstrukcích má různou slovnědruhovou klasifikací. Dále se soutředíme na ty aspekty reciprocity, které přesahují jazykový význam.