Abstrakt
Hypertenze se vyskytuje u 8-9 % žen v reprodukčním věku, zhruba 50 % z nich je medikamentózně léčeno, proto je důležité prenatální poradenství. Ženy s preexistující hypertenzí, které otěhotní, mají horší prognózu včetně vysokého rizika rozvoje preeklampsie. U žen s vysokým a středně vysokým rizikem rozvoje preeklampsie je indikováno podávání nízké dávky kyseliny acetylsalicylové.
Hypertenze v těhotenství komplikuje 5-10 % těhotenství. Přínos z antihypertenzní léčby pro mírnou a středně závažnou hypertenzi v těhotenství (TK 140-169/90-109 mm Hg) nebyl v klinických studiích prokázán s výjimkou menšího rizika rozvoje závažné hypertenze.
Současná evropská guidelines doporučují zahájit farmakoterapii hypertenze při hodnotách systolického krevního tlaku 140 mm Hg nebo diastolického krevního tlaku 90 mm Hg za těchto situací: 1) gestační hypertenze (nezávisle na přítomnosti proteinurie); 2) preexistující hypertenze nasedající na gestační hypertenzi; 3) hypertenze provázená subklinickým orgánovým poškozením nebo symptomy (bolest v epigastriu, poruchy vidění nebo silné bolesti hlavy) kdykoli v těhotenství. Ve všech ostatních situacích se doporučuje zahájit medikamentózní léčbu hypertenze při hodnotách systolického krevního tlaku 150 mm Hg nebo diastolického krevního tlaku 95 mm Hg.
U nepříliš závažné hypertenze je základem léčby metyldopa (lék první volby), labetalol nebo blokátory kalciových kanálů. Atenolol nemá být pro svou fetotoxicitu v těhotenství podáván vůbec.
Většina perorálních antikonceptiv je spojena s mírným vzestupem krevního tlaku. Pokud se rozvine hypertenze, je většinou mírná a krevní tlak se obvykle po vysazení perorální antikoncepce normalizuje. Ženy, které otěhotněly pomocí metod asistované reprodukce, mají vyšší riziko rozvoje hypertenze v těhotenství. (Kap Kardiol 2020; 12: 7-11)