Abstrakt
Proměna přístupů k živému organismu společně s novými poznatky 17. století měly na vědy o živém významný vliv. K tomu jistě přispěl i vynález mikroskopu, díky kterému se badatelům otevřel neznámý "nekonečně" malý svět plný dosud nespatřených (nejen) živých struktur.
Paralelně s rozvojem mikroskopické techniky (a často v závislosti na ní) docházelo i k proměně představ, jakým způsobem se vyvíjel či vznikal nový život. Předkládaný text na vybraných představitelích raněnovověké vědy (zejména Girolamo Fabrizi d'Acquapendente, William Harvey, Marcello Malpighi) ukazuje různorodý vějíř teorií (nikterak unifikovaných) o vytváření nového života 17. století a zároveň to, jak se tyto teorie přetvářely v důsledku příchodu nové techniky i objevů (Harveyho významná teze "Omne vivum ex ovo" nebo objev spermie).
Text se rovněž zaměřuje na roli obrazové (re)prezentace u daných autorů a jakou roli hrály a hrají obrazy ve vytváření představ o živém.