Abstrakt
Řešení krizových situací pracovními týmy obvykle vyžaduje zvýšenou komunikaci. Součástí nenadálých a krizových situací může ale být i omezení běžných komunikačních prostředků a vzorc ů.
Tak tomu bylo i během pandemie covid-19, kdy musely pracovní týmy svou komunikaci částečně či úplně převést do on-line prostředí. Proto nás zajímalo, nakolik bude subjektivně vnímaný objem komunikace během pandemie změněn oproti běžné situaci.
Jako formu podpory jsme ihned na začátku karantény nabídli pracovním týmům možnost monitorovat komunikaci pomocí metody sociomapování. Do programu se přihlásilo 73 pracovních týmů (803 osob) v rozpětí od 4 do 30 osob. Členové se vzájemně hodnotili ve frekvenci současné a optimální komunikace na pětibodové škále.
Zjištěné výsledky jsme porovnali s normami pro různé velikosti týmů sebranými v období před karanténou na celkovém souboru 1184 českých týmů (9545 osob). Objem současné komunikace zůstal i během karantény srovnatelný se situací mimo karanténu u všech velikostí týmů.
Hodnocení optimálního objemu komunikace se nezměnilo pouze u malých týmů do 7 osob (p = 0,295; d = 0,147), u středních týmů (7 až 15 členů) se potřeba komunikovat s ostatními významně snížila (p = 0,027; d = 0,414) a u velkých týmů nad 16 osob došlo dokonce k výraznému snížení (p = 0,0014; d = 0,882). Přesun komunikace do online prostředí v čase karantény mělo dopad zejména na střední a velké týmy, ve kterých klesala potřeba komunikovat s ostatními členy týmu.