Abstrakt
Řešení krizových situací pracovními týmy obvykle vyžaduje zvýšenou komunikaci. Součástí nenadálých a krizových situací může ale být i omezení běžných komunikačních prostředků a vzorců.
Tak tomu bylo i během pandemie covid-19, kdy musely pracovní týmy svou komunikaci částečně či úplně převést do on-line prostředí. Proto nás zajímalo, nakolik bude subjektivně vnímaný objem komunikace během pandemie změněn oproti běžné situaci.
Jako formu podpory jsme ihned na začátku karantény nabídli pracovním t ýmům možnost monitorovat komunikaci pomocí metody sociomapování. Do programu se přihlásilo 73 pracovních týmů (803 osob) v rozpětí od 4 do 30 osob. Členové se vzájemně hodnotili ve frekvenci současné a optimální komunikace na pětibodové škále.
Zjištěné výsledky jsme porovnali s normami pro různé velikosti týmů sebranými v období před karanténou na celkovém souboru 1184 českých týmů (9545 osob). Objem současné komunikace zůstal i během karantény srovnatelný se situací mimo karanténu u všech velikostí týmů.
Hodnocení optimálního objemu komunikace se nezměnilo pouze u malých týmů do 7 osob (p = 0,295; d = 0,147), u středních týmů (7 až 15 členů) se potřeba komunikovat s ostatními významně snížila (p = 0,027; d = 0,414) a u velkých týmů nad 16 osob došlo dokonce k výraznému snížení (p = 0,0014; d = 0,882). Přesun komunikace do online prostředí v čase karantény mělo dopad zejména na střední a velké týmy, ve kterých klesala potřeba komunikovat s ostatními členy týmu.