Abstrakt
Šestasedmdesátiletý pacient, dlouhodobě v péči cévní ambulance, při kontrole v říjnu 2017 přichází s žádostí o změnu antikoagulační terapie. Od roku 2006 byl léčen warfarinem pro recidivující tromboembolickou nemoc (TEN) - trombózy hlubokých i povrchových žil dolních končetin, trombóza splanchnických žil, v roce 2015 navíc zjištěna fibrilace síní.
Dlouhodobě se dařilo udržet mezinárodní normalizovaný poměr (INR) v terapeutickém rozmezí. V září 2017 vyšetřen pro neurologické symptomy, na CT popsán objemný chronický subdurální hematom oboustranně.
Provedena trepanace, evakuace hematomů, zevní spádová drenáž. Po operaci užíval nízkomolekulární heparin v nižší profylaktické dávce, s odstupem týdne bylo doporučeno obnovení léčby warfarinem.
Pacient má však obavy z recidivy závažného krvácení. Po domluvě s nemocným a jeho rodinou zvolen k další antikoagulační léčbě dabigatran v dávce 110 mg 1-0-1; roli při rozhodování hrála známá data o účinnosti dabigatranu u pacientů s fibrilací síní i s recidivující TEN, o redukci rizika intrakraniální hemoragie ve srovnání s warfarinem i existence přímého antidota.