Abstrakt
Žilní tromboembolické příhody jsou u onkologických pacientů časté a výrazně zhoršují jejich prognózu. V léčbě i prevenci těchto komplikací byl dosud preferován nízkomolekulární heparin, v poslední době se však objevují důkazy o účinnosti a bezpečnosti nových (přímých) orálních antikoagulancií i u pacientů s malignitami.
Aktualizovaná odborná doporučení již uvádějí možnost pou žití rivaroxabanu či apixabanu v primární tromboprofylaxi u ambulantních nemocných s chemoterapií, nemají-li vysoké riziko krvácení a nehrozí-li významná interakce s protinádorovými léky. V léčbě tromboembolické příhody u pacientů s malignitou lze použít dle dosavadních důkazů edoxaban či rivaroxaban, nově máme aktuální příznivá data i o apixabanu.
Přímá orální antikoagulancia jsou lékem volby u selektovaných onkologických pacientů. U nemocných s rizikem krvácení, zejména z gastrointestinálního či urogenitálního traktu či s rizikem lékových interakcí platí preference nízkomolekulárního heparinu.
Léčba i prevence tromboembolizmu asociovaného s malignitou vyžaduje individualizovaný přístup, zapojení pacienta do rozhodování a jeho pravidelné sledování.