Východiska | Ženy s problémy z užívání návykových látek mají své charakteristické rysy a potýkají se s mnohými těžkostmi, jež vyplývají nejen z jejich genderových specifik. Mezi nimi je významně zastoupeno mateřství, které v kombinaci s abúzem návykových látek zásadně mění svůj profil, počínaje prožíváním, konče způsobem, jakým se tyto ženy vztahují ke svým dětem.
Tyto způsoby jsou zatíženy mnohými prožitky, procesy a emocemi, které následně blokují nastolení vhodné výchovy. Cíle | Prvním cílem studie je zjistit, zda se pocity viny a studu objevují ve vztahování se a ve výchově dětí matek s poruchami užívání návykových látek.
Dalším cílem je zjistit, jaké bariéry pocity viny a studu ve výchově vytvářejí, co tyto pocity znemožňují. Posledním cílem je určit konkrétní znaky ve výchově, které jsou utvářeny zmíněnými pocity.
Metody | Sběr dat se uskutečnil na jaře roku 2019 v Terapeutické komunitě Karlov. Polostrukturované rozhovory vedly k popisu konkrétních pozorovaných mateřských interakcí k dítěti.
Vzorek byl vytvořen pěti klientkami Terapeutické komunity Karlov, které podstupovaly léčbu spolu se svým dítětem. Výsledky | Z analýzy pozorovaných interakcí vyplynulo, že se klientky potýkají se silným pocitem viny a studu.
Ten zažívají převážně na základě nezodpovědného chování k dítěti ať v těhotenství, nebo ve výchově pod vlivem návykových látek. Závěr | Problémem těchto matek je neschopnost stanovovat hranice, což se reflektuje v komplikovaném zvládání výchovy a formuje přehlížením těchto obtíží.
S těmito těžkostmi se některé z nich vypořádávají vnášením témat do terapie, v menší míře pak popíráním.