Studie se zabývá osudy posledního příslušníka moravského šlechtického rodu Rájeckých z Mírova. V roce 1602 obdržel Jan Rájecký z M írova císařský majestát na panský stav.
Toto privilegium však samo o sobě neznamenalo, že se stal příslušníkem vyšší šlechty - bylo nutné, aby byl přijat ostatními příslušníky panského stavu na zemském sněmu. To se stalo počátkem následujícího roku, avšak nikoli na Moravě, nýbrž v Čechách.
Několik týdnů nato však nečekaně zemřel, takže jeho povýšení a přijetí bylo zároveň epilogem rodových dějin. Studie usiluje o vytvoření Janovy biografie a vysvětluje právní význam právních aktů spojených s jeho sociálním vzestupem.