Publikace analyzuje obecně přijímaný a hojně používaný fenomén ve řejného zájmu v relativně velmi komplexním rámci, jak je užíván v zákonodárství, soudní praxi i veřejné správě. V prvé řadě se snaží poskytnout definici veřejného zájmu, objasnit jeho strukturu a určit jeho základní znaky.
To je předmětem teoretických příspěvků v první části publikace. Protože však záměr autorů je též poskytnout přínos praktikům, zabývají se další příspěvky rozborem veřejného zájmu v jednotlivých právních odvětvích a oborech, zahrnujících ústavní právo, obecné soukromé právo, právo správní, soutěžní, životního prostředí, procesní trestní právo, stejně jako právo korporátní a insolvenční.
Příspěvky tak dávají odpovědi na otázky, zda veřejný zájem představuje jednotnou koncepci, anebo se prosazuje v jednotlivých právních odvětvích odlišně a v kladném případě do jaké míry s ohledem na účely jednotlivých odvětví, zda a do jaké míry se aplikuje rámec uvážení při používání tohoto institutu. Dále mezi jiným dávají jednotlivé příspěvky odpověď na otázku, zda a do jaké míry se "veřejný zájem" odlišuje od pojmu "veřejné zájmy" a jakou roli hraje ve vztazích mezi Evropskou unií a jednotlivými členskými státy.