Abstrakt
Akutní luxace kolena patří mezi méně častá poranění kolenního kloubu. Jedná se však o závažné poranění s vysokým výskytem poškození nervově cévních struktur a je považováno za končetinu ohrožující stav s dlouhodobým funkčním postižením, může skončit až amputací končetiny.
Luxace kolena zaujímají méně než 0,5 % luxací všech kloubů. Většina luxací kolena vznik á při vysokoenergetickém poranění a pečlivá diagnostika pomůže odhalit pacienta s rizikem tohoto poranění.
Celkový počet pacientů s luxací kolena byl 37. Incidence výskytu luxace kolene byla 2,5 pacienta na 1 rok.
Průměrný věk pacientů byl 49 let. Po vyšetření prokrvení končetiny a před vyšetřením vazivového poranění byly provedeny standardní rtg projekce postiženého kloubu.
Je nezbytné stanovit, že končetina s podezřením na luxaci kolena je dobře prokrvená. U pacientů s reponovaným kolenem a asymetrickými pulzacemi na DK je indikována CT angiografie.
Absence pulzace na periferii a těžké klinické známky poruchy prokrvení periferní části končetiny v případě reponovaného kolena či nereponovatelné luxace kolena vyžaduje okamžitou revizi cévním chirurgem na operačním sále. Luxace kolena bez TEP (celkem 34 případů) vznikla vysokoenergetickým poraněním v 19 případech (56 %), v 7 případech byla součástí polytraumatu (21 %).
Nejčastěji byla zastoupena dopravní nehoda při jízdě na motocyklu v 7 případech (21 %). Ve 12 případech se jednalo o nízkoenergetické poranění (35 %), pád či uklouznutí při běžné chůzi.
Ve třech případech (9 %) se jednalo o otevřenou luxaci kolenního kloubu. U 18 pacientů (47 %) nebyla provedena žádná operace na kolenním kloubu.
Vazivové poranění kolena bylo léčeno konzervativně fixací ortézou. Otevřená revize se suturou poraněných vazivových struktur a kloubního pouzdra byla provedena u 16 pacientů (42 %).
Amputace ve stehně byla provedena ve dvou případech. Zevní fixace byla provedena u dvou polytraumatizovaných pacientů (5,5 %).
Infekční komplikaci jsme zaznamenali třikrát. Nervová léze byla zjištěna v 9 případech (25 %).
Cévní léze byla zaznamenána 9x (25 %). Hluboká žilní trombóza byla zaznamenána v našem souboru ve třech případech.
Ke zhodnocení subjektivních potíží jsme použili Lysholmovo skóre. Ve shodě s literaturou byly nejpočetnější úrazy při jízdě na motocyklu.
U pacientů, kde byla cévní léze identifikována a provedena revaskularizace do 8 hodin mají signifikantně menší výskyt amputací (11 %) než u těch, u kterých byla provedena operace po 8 hodinách (86 %). Většina cévních chirurgů považuje jako hranici pro cévní rekonstrukci 6 hodin, protože pozdější operace má vyšší výskyt komplikací.
V současné době je cílem definitivního ošetření anatomická sutura či plastika vazů kolena a menisků k získání stabilního, nebolestivého, funkčního kloubu a předcházení vzniku komplikací. Luxace kolenního kloubu patří mezi méně častá poranění, která mohou být spojena průměrně ve 20 % s cévním poraněním a v 10-40 % s nervovou lézí (průměrně kolem 25 %).
Negativní rtg nález u spontánní repozice luxace kolena může být zavádějící ve stanovení správné diagnózy. Další krokem je vyloučit cévní poranění, které může být končetinu ohrožujícím stavem.
V případě cévního poranění je nutná časné rekonstrukce cévního zásobení do 6 hodin od úrazu. Později provedená cévní rekonstrukce je spojena s větším rizikem komplikací a může ve vysokém procentu skončit amputací ve stehně.
Je vhodné tyto závažné úrazy směřovat na specializovaná traumacentra, která mají vybavení a zkušenosti s ošetřováním pacientů s těmito komplikovanými ortopedickými úrazy. V případě rekonstrukce vazivových poranění většina chirurgů preferuje odložený výkon o 10-14 dní u většiny případů.