Potřebnost využití etologického přístupu pro efektivnější testování a zajištění psychosociálního a fyzického bezpečí ve skupinách
Abstract
Základem dobrého fungování třídních kolektivů obecně je bezpečné klima, ve kterém se jedinci nemusí obávat nejen fyzického a psychického násilí, ale mohou otevřeně přiznat své nedokonalosti a pracovat s nimi (např. nedostatky v oblasti vzdělávání či sociálních dovednostech). Vhodné pojmenování behaviorálních projevů se ukazuje jako základní bod při analýze situace a intervenování.
Současné standardizované nástroje se však zaměřují především na dojmy žáků či hodnocení standardizovaných tvrzení, ne na konkrétní činy. Sestavili jsme proto aplikovaný antropologický nástroj založený na dotazníkových a dalších metodách (např. rozhovory).
Tuto komplexní metodu lze využít např. k okamžitým intervencím, k ověření kvality a efektivity práce pedagogů a dalších osob či k plánování dlouhodobé psychosociální prevence s třídními kolektivy. Kostru tvoří baterie standardizovaných dotazníků zaměřujících se na oblast "bezpečí" (fyzické i psychosociální), komunikaci v kolektivech i napříč skupinami (žáci, rodiče, učitelé, vedení), spokojenost, percepci kvality vzdělávání a rozvoj sociálních a komunikačních dovedností.
Dotazníky vychází např. z doporučených nástrojů NÚV/MŠMT, California school climate and safety survey, WHO, Psychická traumatizace apod. Baterii jsme rozšířili o data z rozhovorů a konzultací poradenských pracovníků se žáky, rodiči i pedagogy a o zkušenosti ze spolupráce s externími preventivními organizacemi.
Tento " evidence based" způsob je v ČR unikátní, avšak ukazuje se jako optimální pro rozkrytí nežádoucích jevů. Zároveň ukazuje specifické potřeby jednotlivých žáků a kolektivů v oblasti rozvoje soci álních kompetencí.
To vše bylo umožněno zejména díky transponovánní poznatků z humánní etologie. V baterii jsou totiž použity i nástroje tázající se na konkrétní behaviorální položky (např. kopnutí spolužákem, nadávka, pomluva, výhrůžka...).
To umožňuje získat konkrétnější představu než obecná informace typu "napjatá atmosféra ve třídě". Konkretizace se objevuje i v dalších prvcích (např. "Kterého učitele se bojíš a proč?", "Co ti spolužáci dělají nepříjemného", "Co by měla paní učitelka lépe vidět" apod.).
Průběžné opakování testování během školního roku nám umožňuje včas postihnout mnoho kritických okamžiků a následně s nimi vhodně pracovat. Etologicky validní slovník se tedy ukazuje být neodmyslitelným pro přesnější a navíc snadnější hodnocení situace, prevenci i intervenci dobrého fungování v každodenních mezilidských interakcích.