Abstrakt
Frankismus, nové náboženské hnutí konce 18. století, se stal kontorverzním tématem židovské historiografie již od jejích počátků v první polovině 19. století a je kontroverzním i dnes, především kvůli pokračujícímu opakování politizujících stanovisek z této doby a udržovaných i odborníky, jakým byl například Gershom Scholem. V této studii chceme představit vývoj těchto interpretací na příkald dvou vlivných židovských dějepisců, Heinricha Graetze a Aleksandra Kraushara, na jejichž názory na frankismus měly, jak se domníváme, velký vliv jejich vlastní pohledy na judaismus.
Zatímco Graetz zde představuje tradičnější přístup založený na nedůvěře vůči židovské mystice, Kraushar reprezentuje počátek moderního výzkumu ovlivněného jeho osobním pohledem na asimilaci a také jeho kritikou tradičního judaismu.