K nesdělným chorobám, které nejvíce postihují populaci lidí v globálním měřítku, patří již po desetiletí zhoubné novotvary. Jejich vznik, růst a šíření do dalších tělních tkání je doprovázeno specifickými imunitními projevy, kter é jsou sice v principu totožné, ale v řadě podstatných aspektů se odlišují. Účast imunity při nádorovém procesu byla vzata lékařskou veřejností na vědomí teprve až začátkem 20. století, kdy ještě o strukturální podstatě a funkci imunitního systému nebylo prakticky nic známo.
Vědělo se pouze, že imunita je namířena především proti původcům infekčních onemocnění. Teprve později se se ukázalo, že existuje i protinádorová imunita, která nejenže ničí nádorové buňky a potlačuje jejich růst, ale také že selektuje životaschopnější a odolnější nádorové buňky, čímž růst i metastatické šíření nádoru podporuje.
Právě účast imunity při nádorovém procesu umožňuje využít biologickou terapii (imunoterapii) pro léčbu nádorových onemocnění.