Stať sleduje vývoj vztahu kostnického prostředí k Janu Husovi. Zaměřuje se na éru počínajícího muzejnictví, které kalkulovalo s potřebou poutníků dotknout se "autentických" pamětihodností a opatřit si relikvie.
Místní antikvář a zlatník Josef Kastell proto soustředil ve 20. letech 19. stol. sbírky pamětihodností k dějinám města v obchodním domě zvaném Kaufhaus. Mezi nimi byly i předměty připomínající Husa.
Autorka pojednává o smíšených reakcích návštěvníků výstavy, kteří si uvědomovali malou věrohodnost předvád ěných předmětů. Celý jev však je dokladem určitého způsobu myšlení a utváření historické paměti.
V souvislosti s Kastellovým muzeem připomíná autorka také zlomek látky uchované v muzeu v Colmaru, vydávaný za část Husova kabátu. Odborný posudek připojila specialistka na konzervaci tkanin Milena Bravermanová.