Na případě Pochodu pro život v Záhřebu ukazuji, jak lze sledovat postsekulární konflikt vyznačující se konfliktem dvou proti sobě stojících táborů, které zastávají opačné ideologické východisko v prostředí východní Evropy konkrétně v chorvatském kontextu. Držím se definice Kristiny Stoeckl, která vymezuje 4 základní znaky postsekulárního konfliktu.
Tento konflikt ilustruji na konfliktu pro-choice a pro-life hnutí. Lze jej dle dané definice vnímat jako aktéry postsekulárního konfliktu? Na případu "Hod za život u Zagrebu" ukazuji, jak se postsekulární konflikt projevuje ve veřejném prostoru konkrétně v tištěných novinách, konkrétně jak se vymezují rámce pro-life a pro-choice ve veřejné diskusi o potratu na konkrétním případu Pochodu pro život, jak konstruují svůj mediální obraz a jaké metody a strategie využívají v boji s oponentní stranou od roku 2016 do roku 2020.