Abstrakt
Fontanovská cirkulace je chirurgickým řešením komplexních srdečních vad v případech, kdy není možné zachovat oddělený systémový a plicní oběh. Spočívá v několika za sebou jdoucích operačních výkonech, jejichž finálním řešením je napojení horní duté žíly na větev plicnice a propojení duté žíly s plicnicí prostřednictvím intraatriálního nebo extrakardiálního tunelu.
Vzniká tak neoportální cirkulace zahrnující dva kapilární oběhy za sebou, závislé na dobré systolické i diastolické funkci společné komory, centrálním žilním tlaku a nízké pulmonální vaskulární rezistenci. Dlouhodobé přežití nemocných s Fontanovskou cirkulací je velmi dobré, nicméně morbidita je vysoká. Častými komplikacemi jsou srdeční selhání, arytmie a zvýšení plicní vaskulární rezistence, které samostatně nebo v kombinaci mohou vést ke zhroucení tohoto delikátního oběhu. Často dochází i k poškození dalších systémů, nejčastěji jater a hemostázy.
Reziduální nálezy po primárních operacích je možno řešit chirurgicky či katetrizačně, pro medikamentózní terapii ale neexistuje léčba založená na důkazech.