Publikace na Filozofická fakulta |
2018
Abstrakt
Autor v tomto eseji vychází z předpokladu, že silný masarykovský mýtus, který se utvářel od roku 1918 a který se stal součástí širšího, zakladatelského československého mýtu, reprezentuje několik základních archetypů, které byly charakteristické pro různá období života Tomáše Garrigua Masaryka (1850-1937) i pro různé role, v nichž se postupem času nacházel: Hrdina (především do roku 1918), Otec (především od roku 1914), Filozof (průběžně). S odkazy na dobovou publicistiku a žurnalistiku autor načrtává obrysy té části masarykovského mýtu, která hovoří o jeho mládí, dospívání a osudovém předurčení, a pokouší se o její dekonstrukci.