Husserl uvádí ve svých Idejích k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii uvád í čisté Já (reines Ich) jako pozoruhodnou, nekonstituovanou transcendenci, která není obsahem toku imanentního časového vědomí. Jenom v Idejích Husserl nevypracovává souvislosti této operace vzhledem k vnitřnímu vědomí času.
V našem textu interpretujeme Husserlovy analýzy v tzv. L-manuskriptech a vyjasňujeme tuto souvislost blíže.