Při namáhavé zátěži může průtok krve ledvinami klesnout až na 25% klidové hodnoty. Do tohoto procesu je zapojena kombinace sympatické nervové aktivity a uvolňování katecholaminů.
Snížení průtoku krve ledvinami během zátěže a stupeň hydratace mají významný vliv na úroveň glomerulární filtrace. Pozátěžová proteinurie (PEP) je častým nálezem po fyzické zátěži.
U krátkodobých zátěží se prokázalo, že albuminurie dosahuje nejvyšší úrovně při nejintenzivnějších zátěžích. Významná PEP je však také zjišťována po náročných vytrvalostních zátěžích, spojených s lokální vazokonstrikcí a hypoxií.
Intenzita i doba trvání zátěže souvisejí se stupněm mikrotraumatického poškození svalové tkáně. Některé informace o výskytu AKI u náročných ultramaratónských běhů uvádějí až 80 % prevalenci, naštěstí u převážné většiny případů dojde během několika dnů k plné regeneraci.
Jedním z rizik hyperproteinové diety je dehydratace, související se zvýšenou renální exkrecí bílkovinných metabolitů - močoviny a jiných dusíkatých odpadů. Dlouhodobá konzumace vysokých doplňkových dávek proteinů a androgenních anabolických steroidů může vyvolat fokálně segmentální glomerulosklerózu a další patologické změny.
Zdravé ledviny se úspěšně vyrovnají i s takovými jednorázovými zátěžemi, jaké představují náročné tréninkové a závodní sportovní výkony včetně extrémních vytrvalostních zátěží. Aktivní životní styl s dostatkem pohybu významně ovlivňuje regulaci optimálního krevního tlaku a tím snižuje riziko chronického onemocnění ledvin.