Abstrakt
ÚVOD Autoři prezentuj í dlouhodobé klinické výsledky revize rekonstrukce předního zkříženého vazu (ACL). Cílem bylo porovnat chirurgickou techniku s ohledem na klinické výsledky do 3 let po operaci.
MATERIÁL A METODY Bylo provedeno klinické hodnocení revizí rekonstrukcí předního zkříženého vazu provedených na našem pracovišti v letech 2002-2017. Do studie bylo zahrnuto celkem 82 pacientů, mužů i žen.
Kromě klinických výsledků byly studovány související postupy prováděné v důsledku jiných poranění nebo poškození jiných intraartikulárních struktur, chirurgická technika jako taková, potenciální komplikace rekonstrukce revizí a příčiny selhání. Stejná kritéria byla sledována u všech pacientů s klinickým rozsahem pohybu (ROM) operovaného kolena, testem stability kolenního posunu, instrumentálním Lachmanovým testem pomocí Rolimetru, subjektivní formou IKDC, skóre Tegnera a Lysholma.
VÝSLEDKY Ve skupině pacientů chirurgická technika zahrnovala použití autograftu poškozujícího šlachu jako nového štěpu k revizi u 43 pacientů, BTB autograftu u 25 pacientů a BTB kadaverózního štěpu u 14 pacientů. Ve 24 případech byla provedena dvoustupňová operace.
Interval mezi první a druhou fází se pohyboval od 6 týdnů do 6 měsíců, se střední hodnotou 62,4 dne. Během hodnocení nebyl pozorován žádný rozdíl, zda byla provedena jednostupňová nebo dvoustupňová operace, proto se to v celkovém hodnocení neprojevuje.
Klinické hodnocení vedlo při porovnání předoperačních a konečných pooperačních nálezů k následujícím průměrným hodnotám: Průměrná hodnota skóre subjektivní formy kolenního kloubu IKDC byla před operací 42 (30-62) a po 3 měsících vzrostla na 77 (66-89). Hodnoty získané za 6 měsíců, 1 rok a 3 roky byly 84 (73-93), 88 (79-100) a 89 (78-100).
Průměrná hodnota skóre Lysholm v populaci sledované studie byla 63 před operací, což naznačuje zjevně špatný výsledek. Skóre vzrostlo na 71 (62-88) po 3 měsících, na 79 (67-92) po 6 měsících, na 89 (67-94) po 1 roce a po 3 letech bylo průměrné skóre opět 89 (66-95) ).
Nebyly hlášeny žádné vážné komplikace. ZÁVĚRY Výsledky potvrdily dostatečnou pooperační stabilitu kolenního kloubu.
Z hlediska funkce a vnímání bolesti byla léčba považována za vhodnou. Během operací nedošlo k žádným velkým komplikacím.
Na základě výsledků autoři předpokládají návrat pacienta ke sportu, alespoň na rekreační úrovni.