Radioterapie karcinomu prostaty patří k základním terapeutickým modalitám lokalizovaného či lokálně pokročilého karcinomu prostaty. Hlavní úskalí, stejně jako u chirurgické léčby, představuje množství a závažnost postterapeutických komplikací.
V případě radioterapie se jedná zejména o gastrointestinální a urogenitální toxicitu. Přes veškeré pokroky v modalitách radioterapie se nepodařilo tyto nežádoucí účinky radiační léčby zcela eliminovat.
Velmi nadějné výsledky z tohoto pohledu nabízejí práce dokumentující využití perirektálního polyethylenglykolu (PEG) (SpaceOARTM Hydrogel). Tento biodegradabilní hydrogel určený k vytvoření většího prostoru mezi přední stěnou rekta a prostatou byl u pacientů indikovaných k radioterapii pro karcinom prostaty schválen organizací Food and Drug Administration v roce 2015 k medicínskému použití.
V České republice prozatím nenalezl, ani přes začlenění do národních doporučení a poměrně značné rozšíření a popularitu v zahraničí, výraznější rozšíření či využití. Cílem článku je shrnutí dostupných informací a výsledků o využití PEG hydrogelu při radioterapii karcinomu prostaty, doplněné o naše vlastní zkušenosti s prvním souborem 81 pacientů v České republice po aplikaci SpaceOARTM Hydrogelu.