Cínová filtrace - jak ovlivní radiační zátěž nízkodávkové výpočetní tomografie sakroiliakálních kloubů?
Abstrakt
Cíl: Cílem naší práce bylo zjistit, jak sníží cínová filtrace efektivní dávku záření a zda ovlivní kvalitu zobrazení u nízkodávkové výpočetní tomografie (LDCT) sakroiliakálních kloubů (SIK). Hodnocení bylo provedeno u souboru osob s podezřením na ankylozující spondylitidu.
Pro srovnání byla vypočtena i efektivní dávka konvenčního RTG snímku. Metodika: Pacienty vyšetřené LDCT SIK na našem pracovišti v letech 2019-2020 jsme rozdělili na dvě skupiny.
První skupina byla vyšetřena nízkodávkovým protokolem bez použití cínové filtrace a druhá skupina stejným nízkodávkovým protokolem jen s přidáním cínové filtrace. V případě, že pacient měl v klinickém systému dostupný RTG snímek, byl proveden výpočet jeho efektivní dávky.
Výpočet dávek byl proveden radiologickým fyzikem za použití programů ImpactDose 2.3, patient model - real patient data (CT Imaging GmbH, Německo) a PCXMC 2.0 (X-ray, STUK Finsko). Kvalita obrazové dokumentace byla hodnocena nezávisle dvěma radiology.
Výsledky: Medián efektivní dávky byl ve skupině vyšetřené s cínovou filtrací 0,1 mSv (0,05-0,18 mSv), ve skupině bez filtrace 0,5 mSv (0,3-0,9 mSv). Medián efektivní dávky RTG snímků byl v našem souboru 0,25 mSv (0,06-1,16 mSv).
V obou skupinách mělo 90 % vyšetření výbornou kvalitu. Závěr: Výsledky prokázaly, že radiační zátěž nemocného při použití cínové filtrace klesá ve srovnání s nízkodávkovým protokolem o 80 %.
Ve srovnání s RTG je v našem souboru dávka při použití LDCT s cínovou filtrací niž ší o 50 %. Z toho vyplývá, že LDCT s cínovou filtrací lze využívat v diagnostice ankylozující spondylitidy místo RTG snímku či v případě nejasného nálezu nebo nemožnosti provést MR vyšetření.