Na pohádky a sny lze optikou psychoanalýzy nahlížet jako na modality, skrze které se projevuje nevědomí. Podle teorie Gézy Róheima jsou pohádky sociální transformace individuálních snů, obecněji lze v pohádkách a snech nalézt řadu formálních, obsahových i dalších podobností, které mohou odkazovat na příbuznost obou modalit.
Na pohádce Boženy Němcové Princezna se zlatou hvězdou na čele bude představen možný způsob zkoumání pohádek z psychoanalytického hlediska a některé teorie pohádek: důraz bude kladen na psychoanalytickou teorii Gézy Róheima a teorii současné izraelské psychoanalytičky Ravit Raufman, která pojednává o významu pohádky Dívka v truhle, která je obsahově příbuzná s pohádkou Princezna se zlatou hvězdou na čele.