Součásti profesionality učitelů a také důležitým aspektem potřebným pro reflektivní praxi a pro vlastní rozvoj učitele je mimo jiné jeho schopnost všímat si a uvažovat na základě znalostí. Za účelem kultivace těchto komponent profesního vidění byl připraven online kurz Náslechová praxe (NP).
Budoucí učitelé (N=11) absolvovali výuku, která zahrnovala skupinovou video-hopsitaci kritického incidentu, následovala skupinová reflexe a také jejich vlastní písemné reflexe s využitím různých reflektivních nástrojů. Hlavním cílem bylo posoudit vliv kurzu na profesní vidění budoucích učitelů.
Počáteční a závěrečné reflexe byly rozděleny na informační jednotky (IU) a analyzovány pomocí několika nástrojů: profesní vidění dle Sherinové a van Es, Shulmanovo PCK a Slavíkova et al. 3A metodologie. Jednotlivé IU byly kódovány do následujících dimenzí: aktér, PCK a 3A.
Rozdíl v četosti IU mezi pre- a postreflexemi byl testován pomocí jednovýběrového Wilcoxonova testu s r pro posouzení velikosti účinku. Výsledky ukázaly, že počet IU se téměř zdvojnásobil.
Schopnost budoucích učitelů všímat si se zvýšila směrem k učiteli (p = 0,003, r = 0,632) i učiteli v interakci se žáky (p = 0,007, r = 0,570). Ve schopnosti budousích učitelů alterovat nebyly prokázány statisticky významné rozdíly.
Jejich pozornost byla také méně zaměřena na pedagogickou dimenzi (p = 0,004, r = 0,632) a posunula se k pedagogicko-obsahové dimenzi (p = 0,005, r = 0,598). Výsledky tedy ukazují několik úspěšných aspektů NP i některé, které vyžadují další vylepšení.