V předloženém příspěvku se zaměřím na rozvojové inženýrství, či konkrétněji na volby, které rozvojoví inženýři činí při vytváření návrhu (rozvojové) stavby. Sami autoři rozhodování ohledně designu chápou jako objektivní, motivované potřebami dané komunity a lokality.
V antropologické perspektivě se nicméně ve světle existující literatury - převážně vycházející z ANT a obecně spadající do STS - jeví jako poměrně zřejmé, že proces designování provází celá řada autorských rozhodnutí založených na upřednostnění či upozadění konkrétních aspektů, hodnot a priorit. O tom ostatně v praxi svědčí skutečnost, že se i řešení navržená pro tutéž lokalitu a účel mohou diametrálně odlišovat.
Pokládám tedy za vhodné tázat se, jaká rozhodnutí vytváření rozvojových designů provází a jakým způsobem jsou vepisována a následně ovlivňují fungování zhotovené stavby. Uvedené otázky budu v příspěvku diskutovat v souvislosti se třemi školními budovami ve vysokohorské obci Kargyak v indickém Zanskaru.
Ty byly navrženy a postaveny třemi různými entitami - dvěma českými organizacemi a indickými úřady - a na první pohled i bližší ohledání se výrazně odlišují z hlediska vzhledu, technologií, materiálů, ceny i formálního uznání. Vzhledem ke shodné lokalitě i rozvojovému záměru lze designovou odlišnost stěží vysvětlit rozdílnými potřebami nebo na stavbu kladenými požadavky.
Domnívám se, že není ani důsledkem rozdílné kvality autorské práce. Jak se pokusím ukázat, klíčové pro vysvětlení různých autorských rozhodnutí je spíše odlišné vymezení priorit pro realizaci a fungování budovy a jejich vepsání do výsledného designu.