Abstrakt
Smyslem druhého dne konference Sto let Ruchu filosofického bylo pokusit se alespoň rámcově přiblížit, jaká byla myšlenková mapa prostředí, v němž začal v roce 1921 Ruch filosofický vznikat. Není možné při této snaze minout dělnické a socialistické hnutí, které za první republiky tvořilo rostoucí, nezanedbatelnou masu československé populace a zásadním způsobem zformovalo dějiny Československa ve 20. století.
Když se do socialistického nebo anarchistického myšlení pohroužíme, zjistíme, že každá skupina, organizace či strana tento pojem chápala velmi odlišně. Nebudeme tak mluvit o dějinách dělnického hnutí - to je materiál pro několik samostatných konferencí.
Chceme spíše ukázat, že stejný termín, tedy socialismus, v dobách, kdy se o socialismu píše i v Ruchu filosofickém, byť jen vzácně, představoval různé významy, jako by "každý měl ten svůj vlastní socialismus". A protože Ruch filosofický nebyl tím kolbištěm, na němž by socialismus stál jako hlavní předmět sváru, musíme zabrousit do jiných dobových periodik, do jiných spolků, k jiným autorům.
A protože není možné v jednom konferenčním příspěvku pojednat o hnutí jako celku, je třeba z něj vyjmout některé jeho reprezentativní elementy, na základě kterých je možno udělat si představu o tom, jaké intelektuální proudy mezi sebou v průběhu 20. a 30. let soupeřily. Proto byl příspěvek pojat jako průřezová studie československého ateistického hnutí Volné myšlenky s odkazy na další ateistické organizace a s kontextem přesahujícím k autorům časopisu Ruch filosofický.