Tento příspěvek se zaměřuje na roli kritiky v procesu etablování uvědomělého ducha kapitalismu v českém startupovém prostředí. Transformace ekonomického systému vždy částečně vychází z rekuperace kritických myšlenek, přičemž současná zesílená kritika kapitalismu (ekologická, sociální, morální) produkuje množství "třetích cest", reformních kompromisů snoubících požadavky kritických hnutí s kapitalistickou dynamikou (Chiapello 2013).
Za jednu takovou reformní variantu považuji uvědomělý kapitalismu, jež si definuji normativním rámcem, podle kterého společenský dopad a užitek nejsou v rozporu s tržním imperativem zisku, nýbrž jsou samy zdrojem nad/hodnoty. Příspěvek představuje tři módy rekuperace kritiky mladými podniky/kateli uvědomělého kapitalismu, kterými jsou uvědomělá komodita (1), filantropie (2) a odstup/ironie (3).
Tyto figury se překrývají a doplňují a já jim přisuzuji důležitou roli v procesu utváření přesvědčivé uvědomělé výrobní a spotřební reality. Identifikované modality dále vztahuji ke konceptu metoda-asambláž Johna Lawa (2004).
Metody-asambláže jsou způsoby poznávání a organizace světa a vědění o něm, přičemž ustavují vztahy tak, že konstruují přítomnost, zjevnou nepřítomnost a zamlčenou nepřítomnost. Takový způsob uvažování mi pomáhá uchopovat i chybějící a vytěsňované procesy a vztahy dynamického zjednávání uvědomělého ducha kapitalismu.
Pomocí metody-asambláže lze uvědomělým podnikům rozumět jako sféře, jež produkuje uvědomělé produkty, výrobce a zákazníky, kteří se odlišují od masové, levné, neekologické výroby a spotřeby tažené "pouhou" cenou (= korporátní kapitalismus). Zároveň se v tomto procesu zamlčují podstatné aspekty a vztahy, jež tento mód organizace reality konstituují (sebe/vykořisťování, konzumerismus či problematiky bez ladného tržního či dobročinného řešení).
V příspěvku tak usiluji o dvě věci: porozumět roli kritiky v procesu ustavování uvědomělého ducha kapitalismu a všímat si toho, co mu umožňuje držet pohromadě.