Abstract
Cíle: Cílem této studie bylo ověřit, zda zvuková zpětná vazba (např. tón měnící výšku) o momentálním stavu EEG vln ve vybraných pásmech povede k momentálnímu zvýšení energie v EEG pásmu, které je předmětem zpětné vazby. Tvorba zpětné vazby zahrnuje mnoho rozhodnutí na straně výzkumníka. Řada z těchto rozhodnutí je silně ovlivněna tradicí.
Naše studie proto dále porovnává dva způsoby výpočtu EEG zpětné vazby, jeden tradiční a rozšířený a druhý nový. Metody: Naše studie se skládá ze dvou experimentů (n=7 a n=9) s téměř totožným designem.
V obou studiích měli účastníci stejný úkol, hrát sérii 4 zvukových her ovládaných pomocí EEG snímače a 3 elektrod (umístěných na F3, F4 a C4). Každý účastník absolvoval celkem 5 sezení.
Naším předpokladem bylo, že v každé ze 4 her bude napříč subjekty existovat tendence ke zvýšení energie vždy právě v tom EEG pásmu, které daná probíhající hra reflektuje pomocí zvukové zpětné vazby. Při hře 1 bude vyšší EEG aktivita v pásmu 1, při hře 2 v pásmu 2 atp.
Výsledky: Tento předpoklad se ukázal platným pouze v první studii. Ve druhé studii fluktuace 4 sledovaných EEG pásem (alpha na C4, beta na F3, emg na F3 a alpha na F4) vykazovaly silnou vzájemnou korelaci, a to napříč experimentálními podmínkami, tedy jednotlivými neurofeedback hrami.
Zdánlivý detail, ve kterém se obě studie lišily spočíval ve způsobu přípravy zpětné vazby o momentální EEG aktivitě. Ve studii číslo dva, která nenaplnila naše očekávání, jsme zpětnou vazbu tvořili nejrozšířenějším způsobem - pomocí tzv. relative powers - poměrů mezi jednotlivými frekvenčními pásmy na jedné elektrodě.
Ve studii číslo jedna jsme testovali nový způsob tvorby našich game parametrů - zpětná vazba vznikala jako vážený poměr mezi absolute power cílového pásma na vybrané elektrodě a dalšími absolute powers, které následně hráli klíčovou roli ve zbývajících třech hrách. Závěr: Výsledky naší studie naznačují, že kvalita interakce s EEG neurofeedback rozhraním silně závisí na způsobu tvorby jednotlivých zpětnovazebních parametrů.
Jen minimum studií se přitom věnuje výhradně tomuto tématu. Popisu tvorby EEG parametrů, či výčtu důvodů volby konkrétního postupu je v existujících studiích na poli výzkumu EEG neurofeedbacku rovněž věnován minimální prostor.
Naprostá většina výzkumníků na poli EEG neurofeedbacku se zaměřuje přímo na měření účinnosti určitého protokolu na zmírnění specifických symptomů (nepozornost, hyperaktivita, nespavost...). Základní elementy celého procesu, který bývá označován jak za blahodárný, tak za zbytečný z pohledu vlastní terapeutické a léčebné účinnosti, přitom paradoxně v podstatě nejsou předmětem systematického výzkumu.