Abstrakt
Julius Fučík, jméno nabité kontroverzním symbolickým významem. Viděn z perspektivy diváka sedícího v roce 2020 nad souborem předmětů a textů označovaných souhrnně jako historické prameny, je zároveň historickou osobností jednající v konkrétním čase a na konkrétním místě i vzývaným a zatracovaným monumentem.
V ohlédnutí nazpět splývá Fučíkovo jednání během okupace a meziválečné éry se vzpomínáním na něj v neoddělitelný celek. Tento fakt otevírá soubor následujících otázek: Proč se stal, či přinejmenším se měl stát, výraznou vzpomínkou na období nacistické okupace? Jak byl připomínán a jakým způsobem byly jeho činy vykládány? Na Fučíkův příběh se v průběhu desetiletí navrstvil pomyslný písek v podobě různých interpretací jeho životních osudů vzniklých v různých časových obdobích.
Tvar a zabarvení těchto vrstev formovaly moc a ideologie. Považovat nánosy kupící se na Fučíkovu osobnost za nepotřebné haraburdí, vyvézt jej na skládku ideologicky pomýlených výkladů dějin a následně se snažit o zcela novou a objektivní interpretaci jeho příběhu by bylo nešťastné.
Naopak pomalé odkrývání oněch vrstev, ohledávání výroků v debatě kolem této osobnosti z úst různých aktérů představuje neobyčejnou příležitost pro v mnohém netradiční náhled na československé dějiny druhé poloviny 20. století.