Abstrakt
Práce analyzuje vnímání politicko-vojenských rizik pro příjezdový cestovní ruch na Blízkém východě z pohledu českých potenciálních turistů. Příspěvek se tak řadí mezi pokračující výzkumné snahy propojující cestovní ruch a politické vědy.
Práce prohlubuje chápání tohoto vztahu zaměřením se na percepci politicko-vojenských rizik v prostoru, z hlediska jejich typologické rozrůzněnosti a analyzuje podmíněnosti této percepce. Hlavní výzkumný nástroj, dotazníkové šetření, posloužil pro sběr dat (únor/březen 2016), jež byla analyzována prostřednictvím popisné statistiky a statistického usuzování, v podobě párového t-testu, analýzy rozptylu (ANOVA) či korelační analýzy.
Zjištěné závěry povětšinou odpovídají teoretickým poznatkům a předchozím studiím. Jednotlivé typy politicko-vojenských rizik vykazovaly odlišný dopad v percepci na realizaci cestovního ruchu.
Jako statisticky významný se ukázal rozdíl mezi násilnými a nenásilnými politicko-vojenskými riziky. V některých případech se však naše hypotézy nenaplnily, když potenciální turisté negeneralizovali politicko-vojenskou rizikovost na Blízkém východě.
Pouze Jordánsko a Kuvajt v tomto ohledu značně doplácejí na nestabilní situaci v okolních státech. Překvapivě docházelo k optimističtějšímu hodnocení politicko-vojenské rizikovosti respondenty, oproti skutečné politicko-vojenské rizikovosti celých států.
Potenciální turisté vykazují také značnou odolnost vůči negativním mediálním zprávám. Sociodemografické charakteristiky, jako pohlaví a věk, sehrávají důležitou roli v této percepci.
Stejně tak cestovatelské charakteristiky, jako jsou předchozí zkušenost a strach z cestování nebo psychografický typ turisty, hrají zásadní roli v percepci politicko-vojenské rizikovosti Blízkého východu a v konečném důsledku zásadně ovlivňují naše zjištění.