Ve filosofické i prozaické tvorbě velkých klasiků francouzského existencialismu lze sledovat motiv personifikování ideálů lidského přístupu k životu do podob konkrétních antických mytologických héróů. Cílem přednášky je v ucelené podobě představit a charakterizovat tuto typiku s ohledem na to, k jakým antickým hrdinům se vybraní myslitelé 20. století obrací, z jakých důvodů pracují právě s vybranými postavami, co tyto reprezentují a v jakém ohledu jsou jejich tradiční podoby modifikovány a inovovány.
Kromě zachycení odlišností mezi vybranými filosofickými koncepcemi tak přednáška poskytne bazální náhled na filosoficky i literárně mimořádně produktivní období Francie první poloviny 20. století a zároveň na souvztažnost obou diskurzů.