Zásah nutný: dopady budoucího ekonomického vývoje a pandemických opatření na příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění
Abstrakt
Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění (v.z.p.) v České republice jsou provázány s ekonomickou situací, zejména se situací na trhu práce. Tato studie se zabývá dopadem epidemie covid-19 a s ní spojených restrikcí a podpůrných opatření na vývoj příjmů systému v.z.p. a jeho celkovou bilanci v příštích letech.
Ukazuje se, že bez výrazného zásahu, posílení zdrojů financování nebo omezování výdajové strany, bude systém od roku 2021 směřovat k výrazným deficitům. Náš model pracuje s různými scénáři makroekonomického vývoje, závažnosti epidemiologické situace a státní podpory pracovních míst v době pandemie.
Očekávání vývoje trhu práce vychází z prognóz ministerstev práce a financí, České národní banky a České bankovní asociace z ledna, resp. února 2021. Model zahrnuje všechna relevantní protiepidemická opatření přijatá během pandemie až do března 2021 včetně.
V důsledku příznivé makroekonomické situace celkové příjmy v.z.p. v minulých letech průběžně rostly. Přestože dosáhly podobného tempa růstu i v roce 2020 a pravděpodobně dosáhnou i v roce 2021, oproti předchozím obdobím je to pouze díky zvýšení platby státu do rozpočtu v.z.p. v reakci na pandemii (+20 mld.
Kč v roce 2020 a +50 mld. Kč v roce 2021, celkem za oba roky zvýšení o 74 % za osobu) a obnovení povinnosti OSVČ platit minimální měsíční pojistné v celém roce 2021.
U výběru pojistného od ekonomicky činných osob očekáváme, že dojde v roce 2021 k poklesu a v roce 2022 jen k mírnému nárůstu. Platby státu do systému v.z.p., bez jejich dalšího zvýšení, nevyrovnají výrazně pomalejší růst vybraného pojistného od ekonomicky činných osob v období 2022 až 2024.
V tomto období lze očekávat růst celkových příjmů v.z.p. jen přibližně 3 % ročně. Se zahrnutím plateb státu budou roční přírůstky příjmů v letech 2022 až 2024 představovat pouze zhruba 10 mld.
Kč ročně. To je výrazně méně než roční přírůstky 17-20 mld.
Kč v letech před pandemií. Střednědobý výhled poklesu výdajů v.z.p. předpokládaný ve zdravotně pojistných plánech na rok 2021 je v rozporu s předchozím vývojem i zkušenostmi z vyjednávání o úhradách a jeví se jako podceněný.
Skutečné výdaje zdravotních pojišťoven v roce 2021 budou významně vyšší než výdaje plánované ve ZPP2021, minimálně o 33 mld. Kč.
Výdaje totiž budou zatíženy dodatečnými náklady pandemie, jako je očkování, testování, odměny zdravotníkům a úhrady za vysoké počty covidových pacientů v nemocnicích. Původní plán jen mírně deficitního financování zdravotní péče v roce 2021 proto není reálný.
I při příznivém vývoji příjmů systému v.z.p. díky vyšším platbám státu bude v roce 2021 hospodaření zdravotních pojišťoven významně deficitní, kryté rezervami pojišťoven z minulých let. Rezervy však budou s velkou pravděpodobností vyčerpány již během roku 2021, přičemž v dalších letech hrozí deficity hospodaření v.z.p. v řádu desítek mld.
Kč. Naše predikce také ukazují na význam trvání vládního programu podpory pracovních míst během pandemie i zásadní vliv vývoje pandemie samotné na příjmy v.z.p.
Rozhodnutí, zda a v jaké míře prodloužit podpůrná opatření na udržení pracovních míst po zbývajíc ích 8 měsíců roku 2021, se může dotknout až 10 mld. Kč jako možného rozdílu v očekávaných příjmech systému v.z.p.
Vedle toho by horší epidemická situace znamenala snížení příjmů v.z.p. o 1,5 až 5 mld. Kč ročně.
Výběr pojistného od zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů by se v tomto případě na předpandemickou úroveň roku 2019 nemusel dostat ani během roku 2022. Předložená analýza ukazuje nutnost hledání dalších zdrojů příjmů systému v.z.p., včetně otevření diskuse o vyšších odvodech či dalším navýšení plateb státu.
Alternativou jsou opatření na výdajové straně, včetně cíleného zvyšování produktivity poskytování zdravotní péče, které by však bylo třeba realizovat již v nejbližším období. Zbývají tak nepopulární opatření, která by v konečném důsledku vedla buď k omezení dostupnosti zdravotní péče, ke kompromisům v její kvalitě, k zastavení růstu či snížení odměňování ve zdravotnictví, či k vytváření druhotné platební neschopnosti mezi poskytovateli zdravotních služeb.
V době finalizace studie k vydání byly zveřejněny nové predikce makroekonomického vývoje a upřesněny vládní záměry ohledně výše příspěvků státního rozpočtu za státní pojištěnce do systému v.z.p. Dopad těchto nových skutečností na klíčové závěry studie jsou objasněny v závěrečné sekci studie.