Abstract
V přednášce ze série "Kultura a společnost v evropských dějinách" představí Jiří Andrs různé způsoby šíření neoficiální hudby v pozdně socialistickém Československu. V prostředí autoritativního režimu některé obecné aspekty šíření kultury vystupují zřetelněji než v uvolněnějších podmínkách.
Gramofonové desky, které nebyly v nabídce státních vydavatelství, se do Československa dostávaly poštou nebo převozem přes hranice a dále se přehrávaly na pásky nebo na kazety, vyměňovaly se na skrytých burzách, mezi kamarády. Železná opona byla o něco propustnější, než si dnes myslíme. A trochu překvapivě se k nám mnohé západní desky dostávaly z východu, z ostatních socialistických států. Šíření populární hudby (nejen) ze Západu záviselo na osvojování si mnoha různých praktik.
Do šíření rocku, punku a dalších nedostatkových žánrů byly zapojeny nejenom máničky, punkeři apod., ale také třeba veksláci. Nešlo však jenom o materiální či technické aspekty tohoto pohybu hudebních nosičů.
Pokud do problematiky šíření neoficiální hudby za socialismu vneseme koncept imaginace (Alexei Yurchak), můžeme rozšířit naše vnímání fenoménu o nový horizont a znovu promyslet dnes již tradiční pojetí tehdejší nonkonformní hudby (bigbít). --- Přednáška proběhla 29. 4. 2021 v rámci kurzu SP Kultura a společnost v evropských dějinách.