Svobodníci a právo: případ Pavla Sládka jinak Cíchy z roku 1663 a krajští hejtmané jako soudní instance
Abstrakt
Předkládaná studie se věnuje právnímu postavení císařských a královských svobodníků v pobělohorském období a jejich zakotvení v dobovém právním systému. Na příkladu vyšetřování konkrétní trestní kauzy je znázorněna šíře odlišností právního postavení příslušníků této skupiny, stejně tak i chování vrchnostenských a zemských úředníků k nim.
Hlavním pramenem je trestní spis týkající se cizoložství a následného pokusu o zadržení svobodníka Pavla Sládka jinak Cíchy v roce 1663, ve kterém je zachycen průběh vyšetřování spáchaných činů. Krom těchto materiálů byly využity další relevantní prameny pro získání komplexního pohledu na celý případ, včetně jeho mimoprávní složky.
Rozborem bylo zjištěno, že měl-li svobodník v trestní věci skončit před soudem, muselo tak být učiněno skrze královskou prokuraturu. Současně je předkládána hypotéza, že krajští hejtmané vedli v některých trestních věcech vlastní řízení, ve kterém vystupovali jako soudci.
Práce je postavena na mikrohistorickém přístupu, který umožňuje postihnout, popsat a zhodnotit detaily studovaného případu a zařadit jej do příslušného historicko-právního kontextu.