Abstrakt
Obezita je stav, při kterém dochází k nadměrnému hromaděn í tělesného tuku. Obezita je asociována s řadou komorbidit, jako jsou diabetes mellitus 2. typu, dyslipidémie, arteriální hypertenze, ischemická choroba srdeční, některá nádorová onemocnění, spánková apnoe a další.
Jako měřítko obezity je nejčastěji užíván body mass index (BMI), jehož hodnota je vypočítávána jako poměr mezi hmotností v kilogramech a druhou mocninou výšky v metrech. Za obézní jsou považovány osoby s hodnotou tohoto indexu 30 a více.
Těsnější korelaci se zdravotními riziky má stupeň abdominální obezity, vyjádřený obvodem pasu v cm; v naší populaci jsou za obézní považováni muži s obvodem pasu nad 94 cm a ženy nad 80 cm. V rozvoji obezity hrají roli faktory environmentální, jako přejídání, nevhodné složení stravy a faktory genetické.
Mastné kyseliny, přijímané ve stravě, produkované endogenní syntézou a podléhající metabolickým přeměnám, patří k pojítkům mezi obezitou a uvedenými komorbiditami. V práci jsou diskutovány mechanismy, kterými se jednotlivé třídy mastných kyselin (nasycené, transnenasycené, monoenové a polyenové řady n-3 a n-6) a jejich deriváty uplatňují v rozvoji metabolických poruch a komplikací obezity.