Abstrakt
Tento příspěvek vychází z projektu reflektovaných praxí na Pedagogické fakultě UHK, který se uskutečnil v akademickém roce 2019/2020. V rámci tohoto projektu byla studentům pedagogiky (2. stupeň ZŠ a SŠ) nabídnuta možnost účastnit se reflektovaných praxí, ve kterých měli po dva semestry k dispozici stejného fakultního učitele, oborového didaktika, mentora a každotýdenní reflektivní semináře se zkušenými lektory a ostatními studenty.
Cílem projektu i výzkumu je podpořit proces změny a zkvalitnění pedagogických praxí i proces sebepodpory studentů. Teoretickým rámcem je zde koncept sebepodpory, který vychází z Gestalt psychoterapie a psychologická analýza tohoto procesu.
Tento koncept označuje proces vypořádávání se s náročnými životními situacemi za využití vnitřních i vnějších zdrojů. Cílem výzkumu tedy bylo zjistit, které z nabízených zdrojů podpory v rámci reflektovaných praxí byly studenty vnímány jako nejvýznamnější v procesu sebepodpory - tedy v rámci procházení náročnými situacemi v průběhu těchto intenzivních pedagogických praxí.