Publication at Faculty of Arts |
2021
Abstract
Příspěvek si všímá svědectví příslušníků současné nejstarší generace argentinských Čechoslováků, kteří prožili celý (či téměř celý) život v českých jazykových ostrovech vzdálených 12 000 km od země svých předků. Jak bilingvní mluvčí, jejichž rodiny žijí mimo české země zhruba 80-110 let, reflektují užívání jazyka ve spolkovém životě, který mohl jako jeden z faktorů přispívat k uchovávání a mezigeneračnímu předávání zděděného jazyka? Prezentace je založena na analýze databáze přibližně 350 normostran vlastních přepisů zhruba čtyřiceti hodin nahrávek biografických výpovědí respondentů, kteří jsou potomky příslušníků převážně socioekonomické migrace z území Československa zejména ve 20.-30. letech 20. století.