Sexuální delikty před Apelačním soudem v letech 1687-1727: Proměna rozhodovací praxe po přijetí Constitutio criminalis Josephina
Abstrakt
Kniha zachycuje vývoj v trestní praxi pražského apelačního soudu mezi lety 1687-1727 a zjišťuje, jaký vliv na ni mělo Constitutio Criminalis Josephina z roku 1707/8. Výzkum se zaměřil na trestání sexuálních deliktů, tedy cizoložství, bigamie, smilstvo, incest, znásilnění a sodomie.
Základním pramenem výzkumu byly dobové zákoníky, zejména Koldínova Práva městská Království českého (1579) a "Josephina", vedle nich byly využívány i říšské Constitutio Criminalis Carolina (1532), dolnorakouské Constitutio Criminalis Ferdinandea (1656) a rovněž Brikcího Práva městská (1536). Samotná praxe apelačního soudu byla zkoumána z ortelových knih, které obsahují rozhodnutí tohoto soudu.
Pro každý delikt byla nejprve popsána relevantní právní úprava pro období raného novověku a následně bylo přikročeno ke zkoumání soudní praxe. Zvolenou metodou k dosažení cílů práce byla kvantitativně-kvalitativní komparační analýza, díky které je možné zachytit změny, ke kterým se zavedením "Josephiny" došlo.
Mezi hlavní zjištění práce patří skutečnost, že "Josephina" znamenala důležitý předěl v trestním soudnictví. Zatímco v období před jejím zavedením byly na jedné straně hojně užívány dehonestující tresty a na straně druhé nebyl u některých deliktů vůbec používán trest smrti, v druhém období se tato praxe mění a dochází k jisté racionalizaci trestání.
Po roce 1707 se rozmáhá především trest veřejných prací a dále rovněž trest smrti, naproti tomu se přestávají užívat tresty, které mířily na čest pachatelů, stejně tak bylo upuštěno i od vypovídání odsouzenců z obce či země. Dalším posunem v trestní praxi je smazávání rozdílů mezi muži a ženami.
Zatímco do roku 1707 byli muži trestáni přísněji než ženy (byli častěji popravováni, trest odnětí svobody či veřejných prací býval delší), po tomto roce jsou dané rozdíly minimální.