Úvod: Vývoj ideálního krytí pro oblast hojení ran je stále nevyřešeným problémem. Díky rozvoji techniky elektrostatického zvlákňování se do popředí výzkumného zájmu dostaly polymery ve formě nanovláken.
Moderním a velice slibným obvazovým materiálem je netkaný textil na bázi nanovláken syntetického polymeru polylaktidu (PLA). Cílem práce bylo posouzení regeneračních schopností PLA na standardizované ráně prasečího modelu a naše výsledky porovnat s literárními údaji.
Metody: Na vytvořené standardizované rány na prasečím modelu jsme aplikovali nanovláknové obvazy na bázi PLA. Třetí, desátý, sedmnáctý a dvacátý čtvrtý den od tvorby defektu jsme ránu převázali za současného odběru tkáně k histopatologickému vyšetření.
Průběžně jsme monitorovali hladiny sérových proteinů akutní fáze zánětu. Výsledky: PLA stimuloval zánětlivou reakci.
Od třetího dne narůstala tloušťka fibrinové vrstvy s granulocyty. Maximálních hodnot dosáhla desátý převazový den (průměr 340 μm), zároveň kulminovala hladina sérového amyloidu A jakožto markeru zánětu.
Jednotlivé fáze hojení se vzájemně prolínaly. Největších hodnot tloušťky granulační tkáně s buněčným vazivem (průměr 8463 μm) bylo docíleno sedmnáctý den.
Dvacátý čtvrtý den byly defekty makroskopicky zhojeny s průměrnou vrstvou reepitelizace 9913 μm. Závěr: Nanovláknový obvaz na bázi PLA potencuje zánětlivou, proliferační i reepitelizační fázi hojení.
Jeho struktura dokonale napodobuje stavbu a funkci extracelulární matrix a slouží jako 3D síť pro růst a interakci buněčných elementů. Mimo biokompatibilitu disponuje PLA unikátní schopností dvoufázové biodegradace.
Je slibným materiálem pro v ýrobu převazových materiálů. Většina dostupných studií byla provedena in vitro.
Dosud chybí in vivo srovnávací studie, přibližující použití PLA k denní praxi.