Předložený recenzní esej se věnuje nové kolektivní monografii, která si klade za cíl prozkoumat holocaust a jeho následky prostřednictvím rodiny a rodinných vazeb jak mezi židovskými, tak romskými oběťmi. Text poukazuje nejen na silné a slabé stránky knihy, ale soustředí se především na otázku, v čem je pro psaní dějin Romů a Sintů perspektiva židovských studií podnětná a v jakém ohledu naopak může romistika nabízet korektiv psaní židovsk ých dějin.