Sexuální zneužívání dětí je palčivým společenským problémem a má zásadní psychosociální dopad na budoucí život dítěte. Tuzemské i celosvětové statistiky dokládají, že se tento jev částečně přesouvá do prostředí internetu, které pachatelům často poskytuje vyšší anonymitu a širší dosah.
Ten je zčásti způsobený zvyšujícím se množstvím času, který děti na internetu tráví. Do budoucna tak lze očekávat další nárůst statistik týkajících se online sexuální viktimizace dětí.
Jedním z vědeckých přínosů k prevenci sexuálního zneužívání dětí je dlouhodobě navrhování a zkoumání typologií pachatelů. Ty b ývají vytvářeny na základě lingvisticko-behaviorálních charakteristik a na základě údajů získaných od orgánů činných v trestním řízení.
V rámci příspěvku budou představeny výsledky systematické rešerše zaměřené na existující typologie pachatelů sexuálního zneužívání dětí (online i tzv. onsite, tedy v reálném světě) a z nich vyplývající závěry. Toto bude následně diskutováno v kontextu využitelnosti v sexuální výchově a klinické praxi.