Abstrakt
Po dobu své více než padesátileté existence, a obzvláště od 90. let minulého století, získal žánr neoviktoriánské prózy popularitu, prestiž a čtenářskou obec nejen v Británii, ale po celém světě. Jeho definice a vymezení však v posledních třech dekádách prošly vývojem, který zahrnuje hned několik proměn.
Román Severní vody (2016) Iana McGuirea se odehrává ve viktoriánské Anglii a vypráví příběh podvodné velrybářské výpravy za polární kruh. Ačkoliv jeho vyobrazení konfliktu mezi dobrem a zlem, či přesněji řečeno mezi chybující zodpovědností a naprostým sobectvím, navazuje spíše na conradovskou tradici než na střední proud viktoriánského románového vyprávění, tento článek argumentuje, že tento román ve skutečnosti představuje osobitý příklad neoviktoriánské prózy, který odpovídá novějš ímu vývoji tohoto žánru.