Abstrakt
Příspěvek se zabývá nedostatečným naplněním zásady rovného hlasovacího práva při parlamentních volbách do říšské rady a jednotlivých zemských sněmů vzhledem k vytváření nerovnoměrných volebních obvodů v podmínkách většinového volebního systému. Kritika tzv. volební geometrie zaznívala na adresu vídeňské vlády od obnovy konstitucionalismu v 60. letech 19. století a podle dobových odpůrců v dějinách parlamentarismu neměla obdoby, přičemž se významnou měrou podepsala na vyostření národnostního konfliktu v Českém království.
Příspěvek právními, demografickými, politologickými a historickými metodami analyzuje problematiku malapportionmentu, a to i z hlediska jiných než národnostních nerovností. Zaměřuje se také na motivy a dobovou kritiku.
Bezprostředním důsledkem malapportionmentu bylo zajištění německé většiny na říšské radě a znevýhodnění venkova a sociálních demokratů. Zároveň jsou načrtnuty důsledky vzdálenější, zejména příklon k poměrnému systému po 1. světové válce v reakci na neblahé zkušenosti z Předlitavska, a také paralely s aktuálními problémy jednomandátových volebních obvodů po jejich návratu do českého ústavního systému.